Mucholapka podivná: péče, zálivka a zimování

Péče o mucholapku v kostce

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) roste v přírodě jen na malém území v Severní a Jižní Karolíně na východním pobřeží USA. Najdete ji tam na slunných, mokrých a živinami velmi chudých rašeliništích a v řídkých borových savanách. Protože jí půda nedá skoro žádný dusík, chytá hmyz. Právě tyto podmínky jí potřebujete doma napodobit: hodně světla, kyselý a chudý substrát, stálou vlhkost a vodu bez vápníku.

Jakou vodou mucholapku zalévat a jak často?

Voda z kohoutku obsahuje rozpuštěné minerální látky, hlavně vápník a hořčík; jejich množství, tedy tvrdost vody, se v Česku liší podle místa. Pro mucholapku ale bývá příliš „bohatá“ i měkčí voda z vodovodu. Minerální látky se v substrátu hromadí, zvyšují jeho pH a poškozují jemné kořeny – po několika týdnech až měsících začne rostlina chřadnout. Vhodná je:

• dešťová voda ze sudu nebo z čistého kbelíku
• destilovaná nebo demineralizovaná voda ze supermarketu či drogerie – ale bez vůně, některá voda do žehliček je parfémovaná
• voda z domácí reverzní osmózy

Nevhodná je minerálka, převařená voda z kohoutku (minerální látky v ní zůstanou) a voda z filtrační konvice, která vápník odstraní jen zčásti.

Zalévá se do podmisky: květináč s odtokovým otvorem stojí v podmisce, ve které je od března do října stále 1–2 cm vody. Rostlina si ji nasává zespodu. Dolévejte, jakmile podmiska vyschne; v horkých letních dnech to může být i denně. V zimním klidu udržujte substrát jen lehce vlhký a vodu v podmisce nenechávejte. Měkkou vodu mají rády i orchideje.

Kam mucholapku umístit: hodně slunce, v létě venku

Mucholapka potřebuje víc světla než skoro kterákoli jiná pokojová rostlina. U jižního nebo západního okna dostane potřebné čtyři a více hodin přímého slunce; u severního okna nebo uvnitř pokoje tvoří dlouhé, ochablé řapíky a pasti zůstávají uvnitř zelené místo červené. Když slunné okno chybí, pomůže pěstební lampa.

Nejlépe roste v létě venku. Po ledových mužích (12.–14. května) ji postavte na slunný balkon nebo terasu a během jednoho až dvou týdnů ji zvykejte na plné slunce, aby se listy nespálily. Venku si nachytá dost hmyzu sama. Hlídejte, aby podmiska v horku nevyschla, a i venku dolévejte jen dešťovou vodu. Když podmiska při letní bouřce přeteče, rostlině z rašelinišť to neuškodí.

Substrát a vhodný květináč

Běžný květinový substrát, substrát pro kaktusy i substrát pro bylinky obsahují hnojivo a často i vápník – mucholapka v nich uhyne. Použijte hotový substrát pro masožravé rostliny, nebo smíchejte nehnojenou vrchovištní rašelinu zhruba 1 : 1 s křemičitým pískem bez vápníku nebo s perlitem. Kdo nechce rašelinu, může jako hlavní složku použít rašeliník (Sphagnum).

• plast nebo uvnitř glazovaná keramika: ani jedno neuvolňuje do substrátu minerální látky
• vyhněte se neglazovaným terakotovým květináčům: mohou uvolňovat minerální látky a odsávají ze substrátu vodu
• odtokový otvor a podmiska kvůli zálivce zespodu
• spíš vysoký než mělký: kořeny rostou do hloubky, jedné rostlině vyhoví květináč vysoký 10–14 cm

Dobře poslouží květináč z glazované keramiky s podmiskou. Květináč s podmiskou 14 cm je vysoký 13,5 cm a dává kořenům dost hloubky; podmisku plňte dešťovou vodou. Pokud rostlina zůstane v pěstebním květináči, poslouží stejně dobře obal bez odtokového otvoru: nalijte 1–2 cm dešťové vody přímo do obalu na květináč 12 cm a pěstební květináč do něj postavte. Na rozdíl od skoro všech ostatních pokojovek je tady stojící voda žádoucí. Obal jednou za pár týdnů vypláchněte, aby se v něm netvořily řasy.

Musí se mucholapka krmit?

Ne. V létě venku si nachytá dost kořisti sama a i doma přežije bez krmení. Pokud ji krmit chcete, dodržujte pár pravidel:

• jen živou kořist, například mouchy nebo pavouky, velkou nanejvýš na třetinu pasti
• jednu dvě pasti na rostlině jednou za dva až tři týdny
• žádné maso, salám ani sýr – past by shnila
• mrtvý hmyz jen tehdy, když zavřenou past potom několikrát jemně zmáčknete, aby spustila trávení
• pasti nikdy nespouštějte pro zábavu: každé zavření stojí rostlinu energii a jedna past sklapne jen několikrát
• v zimním klidu nekrmte vůbec

Dobré vědět: mucholapka počítá. Němečtí vědci v roce 2016 ukázali, že se past zavře, když se jejích citlivých chloupků něco dotkne dvakrát krátce po sobě. Trávicí enzymy začne tvořit až po pěti podnětech. Když se uvnitř nic nehýbe, asi po půl dni se znovu otevře. Skutečnou kořist tráví jeden až dva týdny, pak z ní zbude jen prázdná schránka hmyzu.

Zimování: jak mucholapku přezimovat

Mucholapka potřebuje tři až čtyři měsíce zimního klidu. Bez něj slábne a často do jednoho dvou let uhyne. Od října tvoří menší pasti, nové listy rostou přitisknuté k zemi a starší odumírají – to je normální.

• Kdy: zhruba od listopadu do února.
• Teplota: 0–10 °C, ideálně kolem 5 °C; krátké slabé mrazíky rostlina přečká, promrzlý květináč je ale riskantní.
• Kde: na světle a v chladu, například u okna v nevytápěné místnosti, na chodbě nebo na schodišti, v chladné zimní zahradě, v zasklené lodžii, ve které nemrzne, nebo v garáži s oknem.
• Voda: substrát udržujte lehce vlhký, bez vody v podmisce.
• Péče: odumřelé listy pravidelně odstraňujte, aby se netvořila plíseň šedá.
• Nouzové řešení bez chladné místnosti: zásuvka na zeleninu v lednici – jen pro zkušené, protože tam rostlina snadno plesniví.

Keramické květináče s mokrým substrátem nesmějí promrznout. Naše květináče a obaly jsou určené do interiéru a na chráněná místa, před mrazivými nocemi proto rostlinu přeneste dovnitř do chladné místnosti, kde nemrzne. Jak přes zimu ochránit nádoby na balkoně, popisuje článek květináče v zimě. V březnu vraťte mucholapku na teplé, slunné místo a začněte znovu se zálivkou do podmisky.

Přesazování, kvetení a množení

• Přesazování: jednou za jeden až dva roky brzy na jaře, když substrát sesedne nebo zaroste řasami. Rostlinu opatrně uvolněte, nepoškoďte cibulovitou bázi, zasaďte ji do čerstvého substrátu pro masožravé rostliny stejně hluboko jako předtím a zalijte dešťovou vodou. Základní postup ukazuje náš návod na přesazování rostlin.
• Kvetení: v květnu nebo červnu vyroste 20–30 cm vysoký stvol s bílými květy. Kvetení rostlinu hodně vysílí; kdo chce silné pasti, stvol včas odstřihne. Kdo chce sklízet semena, nechá ho růst.
• Dělení: starší rostliny tvoří několik růžic, které můžete při přesazování opatrně oddělit.
• Listové řízky: list i se světlou bází odtrhněte, položte naplocho na vlhkou rašelinu a udržujte na světle a ve vlhku; za několik týdnů se vytvoří mladé rostlinky.

Černé pasti a další problémy

Pro kočky a psy je mucholapka podle americké organizace na ochranu zvířat ASPCA nejedovatá. Samotné rostlině ale okusování neprospívá – postavte ji mimo jejich dosah. Pokud hledáte další rostliny na slunné okno, podívejte se na sukulenty nebo bylinky na parapetu.

Časté dotazy