Keramická hlína: jakou vybrat pro začátečníky a kde ji koupit

Hlína, nebo keramika: jaký je rozdíl?

Hlína je surovina, keramika vypálený výsledek. Hlína je jemnozrnný přírodní materiál tvořený jílovými minerály, jako jsou kaolinit a illit, s příměsí křemene a živce. Vlhká je tvárná, vysušená tvrdá, ve vodě se ale znovu rozmočí. Teprve výpalem zhruba od 600 °C se nevratně mění v keramiku.

To, co se prodává jako keramická hlína nebo keramická hmota, je téměř vždy upravená směs: vyčištěná, odvzdušněná a přídavkem šamotu, křemene či živce připravená pro určité rozmezí teplot výpalu. Česko patří k zemím s bohatými ložisky kaolinu a keramických jílů – kaolin se těží hlavně na Karlovarsku a Plzeňsku, jíly mimo jiné na Chebsku a Rakovnicku. Jaké druhy keramiky z hlíny vznikají, vysvětluje porovnání kameniny, póroviny a porcelánu.

Druhy keramické hlíny: která na co?

Na balení obvykle najdete rozmezí výpalu, podíl a zrnitost šamotu, u specializovaných prodejců často i smrštění a nasákavost. Rozhodující je rozmezí výpalu: musí odpovídat peci, ve které se budou vaše výrobky pálit. Pokud budete vypalovat v keramické dílně, zeptejte se před nákupem, jaké hlíny tam přijímají.

Se šamotem, nebo bez: hlína na modelování a na kruh

Šamot je vypálená a rozemletá hlína. Hmotu zpevňuje, pomáhá jí rovnoměrně schnout a omezuje praskání. Čím hrubší zrnitost, tím drsnější povrch.

• ruční tvarování (vymačkávání, válečky, pláty): jemně šamotovaná hlína s 20–25 % šamotu a zrnitostí do 0,5 mm
• točení na hrnčířském kruhu: hladká, plastická hmota bez šamotu nebo s velmi jemným šamotem do 0,2 mm – hrubé zrno brousí ruce
• velké kusy, květináče a sochy: hrubě šamotovaná hlína se zrnem do 1–2 mm
• jemné detaily, šperky a zkoušky glazur: hlína bez šamotu

Pro začátek je nejuniverzálnější jemně šamotovaná kameninová hlína: hodí se na ruční tvarování i na první pokusy na kruhu a nádobí z ní je po ostrém výpalu hutné.

Smrštění a teplota výpalu: co je na obalu

Hlína se smršťuje při sušení i při výpalu, dohromady obvykle o 10–15 %, porcelán i víc. Hrnek, který je hned po vytvarování vysoký 10 cm, bude po výpalu měřit jen asi 8,5–9 cm. Víčka, talíře a sady proto od začátku plánujte o něco větší.

Jak hutný střep bude, záleží na teplotě výpalu. Typická kameninová hlína má podle technického listu po výpalu na 1070 °C nasákavost ještě kolem 9 %, při 1140 °C asi 5 % a při 1240 °C už jen kolem 1 %. Kamenina na užitkové nádobí se proto pálí v horní části svého rozmezí. Na obalu nebo v technickém listu hledejte tyto údaje:

• rozmezí výpalu, např. 1180–1280 °C: teploty, při kterých se hmota vypaluje
• šamot: podíl v procentech a zrnitost v milimetrech
• smrštění sušením a výpalem v procentech
• nasákavost po výpalu – čím nižší, tím hutnější střep
• barva po výpalu: bílá, béžová, červená, šedá nebo tmavá; syrová hlína často vypadá úplně jinak

Pro srovnání: naše nádobí z kropenaté kameniny vypalujeme při 1250 °C a jeho nasákavost je potom pod 1 %. Proto ho můžete mýt v myčce a ohřívat v mikrovlnné troubě.

Samotvrdnoucí hlína, nebo hmota do trouby?

Samotvrdnoucí hlína je modelovací hmota, která ztvrdne na vzduchu bez vypalování. Podle tloušťky to trvá jeden až několik dní. Výrobky pak můžete přebrousit, pomalovat akrylovými barvami a ochránit bezbarvým lakem. Voděodolné ani bezpečné pro potraviny tím ale nebudou: váza na živé květiny potřebuje skleněnou vložku a na jídlo a pití se tato hmota nehodí.

Polymerová hmota (například FIMO) tvrdne v troubě při 110–130 °C, ale i ta je jen na dekorace a šperky. Obyčejná keramická hlína bez výpalu zůstane křehká a ve vodě se rozmočí. Domácí alternativou na jemné květy a figurky je studený porcelán.

Kolik hlíny budete potřebovat?

Desetikilové balení tedy vystačí zhruba na 15–20 hrnků. Na začátek je ideální 10 kg jediné hmoty: dobře ji poznáte a všechny zbytky můžete znovu zpracovat.

Kde koupit keramickou hlínu

Hlínu seženete v několika typech obchodů (ceny jsou orientační):

• Specializované keramické potřeby (e-shopy i kamenné prodejny): největší výběr, od hmot na točení a modelování po porcelánové a raku hmoty, s technickými listy. Pórovinová a kameninová hlína tu obvykle stojí zhruba 150–400 Kč za 10 kg, porcelánová hmota víc.
• Výtvarné a hobby potřeby: keramická hlína v balení po 5 a 10 kg, bývá dražší a často bez přesných údajů o výpalu.
• Papírnictví, hračkářství a některé hobby markety: hlavně samotvrdnoucí hmota v malém balení, v přepočtu na kilogram výrazně dražší, obvykle 100–250 Kč za kg.
• Keramické dílny ve vašem okolí: mnohé prodají menší množství své hmoty a za poplatek vám výrobky vypálí – hlína pak jejich peci jistě odpovídá.

Jak hlínu skladovat a zbytky znovu použít

• skladujte ji vzduchotěsně ve fólii nebo v uzavřeném kbelíku, v chladu a mimo mráz – zmrzlá hlína je po rozmrznutí nestejnorodá a musí se znovu zpracovat
• zavadlou hlínu zabalte s vlhkým hadrem do fólie a nechte ji pár dní odpočinout
• úplně suché zbytky rozdrťte, rozmočte ve vodě, nechte zavadnout na sádrové desce nebo bavlněném plátně a důkladně prohněťte
• před tvarováním hlínu prohněťte, aby byla stejnorodá a zmizely vzduchové bubliny
• zbytky hlíny ani vodu z mytí nikdy nevylévejte do výlevky nebo umyvadla, hlína se usazuje v odpadním potrubí: vodu nechte v kbelíku ustát, čistou slijte a usazeninu použijte znovu, nebo ji vysušenou vyhoďte do směsného odpadu

Bezpečná práce: hlavně bez prachu

Vlhká hlína je neškodná. Suchý prach z hlíny ale obsahuje jemné částice křemene, které zatěžují plíce. Proto stírejte za vlhka, nikdy nezametejte nasucho a suché kusy brušte jen s respirátorem FFP2 – lépe ještě za mokra houbičkou. Na pracovišti nejezte a nepijte a po práci si důkladně umyjte ruce i nářadí.

První výrobky z nové hlíny

• vymačkávaná miska z koule hlíny – nejjednodušší tvar, na kterém hmotu poznáte
• talíř z vyváleného plátu: talíř z hlíny krok za krokem
• hrnek z válečků
• květináč na bylinky s odtokovým otvorem
• podtácek s otiskem listu

Dvanáct projektů i se spotřebou hlíny a časem najdete v tipech, co vyrobit z hlíny, potřebné nářadí v přehledu nářadí na keramiku. Kde výrobky vypálit, když nemáte vlastní pec, se dočtete v článku o pecích na keramiku.

Časté dotazy