Engoba a sgrafito: zdobení keramiky krok za krokem
Engoba je barevná tekutá hlína, kterou keramiku zdobíte před prvním výpalem. Při sgrafitu do zaschlé engoby vyškrábete vzor, takže pod ní vykoukne hlína jiné barvy. Dozvíte se, kdy a jak engobu nanášet, jak na sgrafito, jak si engobu sami obarvit a jakých chyb se vyvarovat.
Co je engoba?
Engoba je suspenze hlíny ve vodě, obvykle obarvená oxidy kovů nebo keramickými barvítky, která se nanáší na výrobek před výpalem. Na rozdíl od glazury nevytváří sklovitou vrstvu: po výpalu je matná a má povrch hlíny. Proto se většinou překrývá transparentní glazurou, která barvu prohloubí a povrch uzavře.
| Vlastnost | Engoba | Glazura |
|---|---|---|
| Materiál | hlína s barvivem | křemen, taviva, oxidy |
| Nanáší se | většinou na kožovitě tvrdou hlínu, speciální engoby i na přežah | většinou na přežah |
| Po výpalu | matná, zemitá, krycí | sklovitá – lesklá, saténová i matná |
| Nepropustnost | povrch neutěsní | povrch utěsní |
| Typické techniky | sgrafito, zdobení růžkem, inkrustace, malba štětcem | máčení, polévání, štětec, stříkání |
Jak nanášet engobu: kdy a čím
- Kdy: výrobek by měl být v kožovitém stavu – pevný, ale ještě chladný a vlhký. Na příliš suché hlíně engoba snadno odprýskne.
- Hustota: zhruba jako smetana. Příliš hustá engoba praská a odlupuje se, příliš řídká nekryje.
- Štětec: 2–3 tenké vrstvy, každou nechte krátce zaschnout.
- Máčení nebo polévání: jen na pár sekund; hodí se na velké plochy a vnitřky.
- Růžek: malou pryžovou baňkou nebo lahvičkou s tenkou hubičkou kreslete z engoby tečky a linie, případně mramorování.
- Sušení: pomalu pod volně položenou fólií, aby se engoba i střep smršťovaly stejně.
Engoba a hlína se musí smršťovat podobně. Nejjistější je engoba ze stejné hlíny, ze které je výrobek, obarvená oxidy nebo barvítky. Hotové engoby seženete v keramických potřebách tekuté v lahvičkách i jako prášek k rozmíchání; vybírejte je tak, aby rozmezí výpalu uvedené u engoby odpovídalo vaší hlíně.
Sgrafito krok za krokem
- Naneste engobu v barvě, která se od hlíny výrazně liší, například bílou na červenou hlínu nebo černou na světlou.
- Počkejte, až se engoba přestane lesknout a bude na dotek suchá – výrobek ale musí zůstat kožovitě tvrdý.
- Motiv lehce předkreslete tužkou nebo ho přeneste přes pauzovací papír – tuha při výpalu beze zbytku shoří.
- Jemné linky vyrývejte jehlou, větší plochy odkryjte modelovacím očkem.
- Drobky smeťte měkkým suchým štětcem, neodfukujte je ani je nerozmazávejte prstem.
- Nechte pomalu vyschnout, vypalte přežah, zaglazujte transparentní glazurou a dokončete ostrým výpalem.
Nejčistší linky vzniknou, když je hlína pevně kožovitá: příliš měkká se maže, příliš suchá engoba se vylamuje.
Jak si udělat engobu doma
- Zbytky stejné hlíny, ze které je výrobek, nechte úplně vyschnout a rozdrobte.
- Zalijte je vodou a nechte asi den rozmáčet.
- Rozmíchejte na hladkou kaši a protlačte jemným sítem.
- Vmíchejte barvivo a znovu prosejte.
- Pomalujte zkušební destičku a vypalte ji při nejbližším výpalu, než ozdobíte celý výrobek.
| Barvivo | Barva po výpalu | Orientační množství (z hmotnosti suché hlíny) |
|---|---|---|
| Oxid železitý | od béžové přes rezavou po hnědou | cca 2–10 % |
| Oxid nebo uhličitan kobaltnatý | modrá, velmi sytá | cca 0,5–2 % |
| Oxid chromitý | zelená | cca 1–5 % |
| Oxid manganičitý | hnědá, fialová až černá | cca 2–8 % |
| Keramická barvítka (hotové pigmenty) | široká paleta podle výrobce | cca 5–15 % |
Hodnoty berte jako výchozí bod pro zkoušky: barva a sytost závisí na hlíně, glazuře i teplotě výpalu. Mnohé oxidy jsou zdraví škodlivé. Pracujte v rukavicích a s respirátorem, prášky važte opatrně, aby se neprášily, a rozsypaný prášek setřete vlhkým hadříkem.
Nářadí na sgrafito a engobu
| Nástroj | K čemu |
|---|---|
| Keramická jehla | jemné linky, obrysy, písmo |
| Modelovací očka z drátu nebo pásku | široké linky, odkrývání ploch |
| Rydla na linoryt nebo rycí nástroje | přesné detaily a stejnoměrné drážky |
| Měkký štětec | nanášení engoby, smetání drobků |
| Růžek (baňka s hubičkou) | tečky, linie, mramorování |
| Tužka a pauzovací papír | přenesení motivu |
Kompletní základní výbavu s orientačními cenami najdete v přehledu nářadí na keramiku.
Další techniky s engobou
- Inkrustace (japonsky mišima): linky vyryté do kožovitě tvrdé hlíny vyplňte engobou a po zaschnutí přebytek seškrábněte.
- Malba štětcem: zředěnou engobou malujte měkké motivy podobně jako akvarelem.
- Zdobení růžkem: tečky, vlnovky a mramorování, typické pro tradiční hrnčinu i pro českou a moravskou lidovou keramiku.
- Šablony: na hlínu přiložte vlhké papírové výřezy, přetřete engobou a papír sejměte.
- Voskové krytí: vzor zakryjte voskem, engoba na něm nedrží.
- Vícevrstvé sgrafito: dvě barvy engoby přes sebe, škrábané do různé hloubky.
Na přežah můžete kreslit podglazurovými tužkami nebo malovat podglazurovými barvami, které pak překryjete transparentní glazurou. Které barvy se hodí na co, vysvětluje článek o barvách na keramiku. Jak se glazury nanášejí a vypalují, popisuje návod na glazování keramiky.
Nejčastější chyby při práci s engobou
| Chyba | Příčina | Náprava |
|---|---|---|
| Engoba odprýskává nebo se loupe | rozdílné smrštění, nanesení na příliš suchou hlínu | engobu připravte ze stejné hlíny a naneste v kožovitém stavu |
| Engoba při sušení praská | příliš silná vrstva | několik tenkých vrstev místo jedné silné |
| Prosvítá hlína | příliš řídká engoba | přidejte vrstvu nebo engobu zahustěte |
| Linky se rozmazávají | hlína je při škrábání ještě moc měkká | nechte ji déle zavadnout |
| Zapečené drobky | drobky rozmazané po vlhkém povrchu | smeťte je nasucho štětcem |
Projekty na začátek
- kachel s jednoduchým motivem listu – dobrý trénink jistých linek
- talíř s nápisem nebo datem
- hrnek s motivem dokola
- miska s paprsčitým vzorem od středu
- sada podtácků, na kterých vedle sebe porovnáte různé techniky
Jak vytvarovat vhodný talíř z plátu hlíny, ukazuje návod na talíř z hlíny. Další projekty pro začátečníky najdete v tipech, co vyrobit z hlíny.
Krátká historie engoby a sgrafita
Název sgrafito pochází z italského slova pro „škrábat“. Vzory do světlé engoby ryli už byzantští a islámští hrnčíři, v renesanční Itálii technika zažila velký rozkvět. Zdobení engobou pomocí růžku má dlouhou tradici i v české a moravské lidové keramice – víc o ní najdete v článku o české lidové keramice. Stejný princip má sgrafito na fasádách, kde se vzory vyškrabávají do barevných vrstev omítky. Renesanční sgrafita zdobí třeba zámek v Litomyšli nebo domy ve Slavonicích.
Pokud dáváte přednost hotové keramice, podívejte se na naše hrnky: jsou ručně glazované a okraj glazury i její stékání vypadají u každého kusu trochu jinak.
Ručně glazované, každý kus s vlastní kresbou glazury: hrnky z kropenaté kameniny.
Prohlédnout hrnkyČasté dotazy
Co je engoba?
Suspenze hlíny a vody, často obarvená oxidy nebo barvítky, kterou nanášíte před výpalem. Po výpalu je matná.
Jaký je rozdíl mezi engobou a glazurou?
Engoba je obarvená hlína a zůstává matná a pórovitá, glazura vytváří sklovitou, nepropustnou vrstvu.
Kdy se nanáší engoba?
Většinou na kožovitě tvrdou, ještě vlhkou hlínu. Existují i speciální engoby na přežah.
Co je sgrafito na keramice?
Rycí technika: do zaschlé engoby vyškrábete vzor, takže pod ní vykoukne barva hlíny.
Čím se dělá sgrafito?
Keramickou jehlou na jemné linky, modelovacími očky nebo rydly na linoryt na širší plochy.
Musí se keramika s engobou glazovat?
Na nádobí ano, protože engoba povrch neutěsní. Transparentní glazura povrch ochrání a barvy prohloubí.
Proč engoba odprýskává?
Většinou se engoba a hlína smršťují různě, nebo byla engoba nanesena na příliš suchou hlínu.
Jak obarvit engobu namodro?
Oxidem nebo uhličitanem kobaltnatým. Na sytou modrou obvykle stačí 0,5–2 % z hmotnosti suché hlíny.
Ruční práce, která je vidět: naše kameninové hrnky glazujeme ručně a každý má vlastní kresbu glazury.
Prohlédnout hrnky






