Druhy glazur: seladon, tenmoku, efektní glazury a kropenatá kamenina
Druhy glazur se liší teplotou výpalu, povrchem a efektem: od transparentních a lesklých přes saténové a matné až po efektní glazury, které při výpalu vytvářejí šmouhy, tečky nebo krystaly. Představíme nejdůležitější glazury na keramiku – seladon, tenmoku, popelovou, solnou a krystalickou glazuru i kropenatou kameninu: odkud pocházejí, jak vypadají, jak o ně pečovat a na co dát pozor u nádobí na jídlo.
Co je glazura a z čeho se skládá?
Glazura je tenká vrstva skla, která se při výpalu na keramice roztaví a sroste se střepem. Před výpalem je to suspenze jemně mletých surovin ve vodě. Po vychladnutí tvoří hladký, tvrdý a nepropustný povrch, který určuje barvu i lesk.
| Složka | Úkol |
|---|---|
| Křemen | tvoří sklo |
| Taviva, např. živec, vápenec, sloučeniny sodíku nebo draslíku | snižují bod tání |
| Oxid hlinitý, většinou z kaolinu | zvyšuje viskozitu taveniny, aby nestékala |
| Oxidy kovů | barví: železo, kobalt, měď, chrom, mangan |
| Kaliva, např. oxid cíničitý nebo zirkoničitý | zakalí glazuru, takže je krycí, ne průhledná |
Druhy glazur podle teploty a povrchu
| Hledisko | Druhy | Znak |
|---|---|---|
| Teplota výpalu | glazura na pórovinu (cca 1020–1100 °C), kameninová (cca 1180–1280 °C), porcelánová (cca 1250–1400 °C) | musí odpovídat rozmezí výpalu hlíny |
| Povrch | lesklá, saténová (pololesklá), matná | matný povrch dává vyšší podíl oxidu hlinitého nebo drobné krystaly, které rostou při chladnutí |
| Průhlednost | transparentní, nebo krycí | transparentní ukáže hlínu, engobu a malbu pod sebou |
| Efekt | efektní, stékavé, krystalické a craquelé glazury | výsledek je při každém výpalu trochu jiný |
| Forma | prášková, tekutá | prášková se rozmíchá s vodou a na máčení vyjde levněji, tekutá je připravená k nanášení štětcem |
Jak glazury rozmíchat, nanést a vypálit, vysvětluje návod na glazování keramiky.
Seladon: jemná zeleň z Číny
Seladon je průsvitná glazura v bledě zelené, modrozelené nebo šedozelené barvě. Barvu jí dává malé množství oxidu železa, které při klasickém redukčním výpalu kolem 1250–1300 °C vytvoří typický chladný odstín. Glazura pochází z Číny, proslulé jsou také korejské seladony z 12. století. Kde je vrstva silnější, třeba v prohlubních reliéfu, je zeleň sytější. Protože je glazura průsvitná, nejlépe vynikne na porcelánu a světlé kamenině. Pro elektrické pece existují receptury, které odstín napodobí i při oxidačním výpalu.
Dobré vědět: název odkazuje na Céladona, pastýře v šedozelených stuhách z francouzského románu ze 17. století. Naši porcelánovou řadu najdete v glazurách Porcelánová bílá a Seladon; Seladon je seladonová glazura na bílém porcelánu.
Tenmoku: železitá glazura od medové po černou
Tenmoku je glazura bohatá na železo, jejíž barva po výpalu sahá od tmavě medově hnědé po lesklou černou. Na hranách a okrajích, kde je vrstva tenčí, prosvítá rezavě hnědá. Název je japonské čtení pohoří Tchien-mu (Tianmu) v Číně: odtud si japonští mniši přivezli tmavě glazované čajové misky. Seladon uvnitř a tenmoku zvenku je oblíbená kombinace s výrazným kontrastem. Víc o čajových miskách a japonských tradicích glazur se dočtete v článku o japonské keramice.
Efektní glazury: šmouhy, kapky a barevné přechody
Efektní glazury obsahují složky, které při výpalu reagují mezi sebou i se střepem. Vznikají tak šmouhy, kapky, tečky, krystaly nebo plynulé barevné přechody – na každém kusu trochu jiné. Často se jim říká také reaktivní glazury.
- tloušťka vrstvy a teplota výsledek výrazně mění – vždy vypalte zkoušky
- efektní glazury často víc stékají, proto nad dnem nechte dost volného místa
- práškové glazury se zrnky, která tvoří efekt, neprosévejte, jinak efekt zmizí
- dvě glazury přes sebe vytvoří vlastní efekty, ale také víc stékají
Kropenatá kamenina: odkud se berou tečky
U kropenaté kameniny obsahuje hlína nebo glazura drobné částečky železa nebo manganu. Při výpalu se protaví glazurou a objeví se jako hnědé až černé tečky, nejvýrazněji na světlých matných glazurách. Kolik teček kus bude mít a kde budou, se rozhodne až v peci.
Naše nádobí z kropenaté kameniny glazujeme ručně máčením, proto je okraj glazury i její stékání u každého kusu trochu jiné. Tečky se navíc pokaždé rozloží jinak. Jak vypadá devět našich glazur na kamenině, ukáže box vzorků glazur.
Další druhy glazur v přehledu
| Glazura | Jak vypadá | Jak efekt vzniká |
|---|---|---|
| Popelová | zelenavá až hnědá, nepravidelně stékající | dřevěný popel působí jako tavivo; při výpalu dřevem vzniká i sama |
| Solná | tenká, lesklá, často se strukturou pomerančové kůry | do pece se při nejvyšší teplotě přidá kuchyňská sůl, která se střepem vytvoří glazuru |
| Krystalická | viditelné krystalové „květy“ | glazura bohatá na zinek, krystaly rostou při výdrži během chladnutí |
| Craquelé | síťka jemných prasklin | glazura se smršťuje víc než střep, jde o žádoucí efekt |
| Stékavá | silné kapky a pruhy | velmi tekutá tavenina při nejvyšší teplotě |
| Raku | craquelé, kovový lesk, začouzení | výpal při cca 900–1000 °C, vytažení rozžhaveného kusu a zakouření |
| Cínová (majolika, fajáns) | krycí bílá jako podklad pro malbu | oxid cíničitý glazuru zakalí |
| Lustr | kovově třpytivý povrch | sloučeniny kovů vypálené dalším výpalem při nízké teplotě |
Jak vznikají efekty raku, vysvětluje článek o raku keramice, historii cínové glazury přibližuje článek o habánské keramice.
Oxidace a redukce: jak výpal mění barvu
Stejný oxid kovu může podle atmosféry v peci dát úplně jiné barvy. Při oxidačním výpalu s dostatkem kyslíku, typickém pro elektrické pece, barví železo většinou žlutavě až hnědě a měď zeleně. Při redukčním výpalu s nedostatkem kyslíku, který umožňují plynové a dřevem vytápěné pece, dává železo zeleň či modrozeleň seladonu a měď sytou červeň. Proto mají glazury pro elektrické pece jiné složení než klasické redukční glazury.
Jaká glazura na hrnky a talíře?
- vnitřek hrnků a misek: hladká, dobře vypálená glazura, která se snadno čistí
- okraj: glazovaný dokola, bez ostrých hran a odštípnutí
- vnějšek: tady mohou vyniknout matné a efektní glazury
- craquelé a raku jen na dekorace nebo zvenku – v prasklinách se usazuje káva a čaj
- nádobí jen s glazurami určenými pro styk s potravinami; v případě pochybností se zeptejte výrobce
Jakou roli hrají olovo a kadmium a jaké limity platí, vysvětluje článek o olovu a kadmiu v keramice. Naše glazury jsou bezolovnaté a vznikají podle vlastních receptur. Každou novou várku glazury testujeme na zdravotní nezávadnost.
Péče podle druhu glazury
| Glazura | Péče |
|---|---|
| lesklá | nenáročná, myčka většinou nevadí |
| matná a saténová | myčka i ruční mytí; šedé stopy od příborů odstraníte pastou z jedlé sody a vody |
| kropenatá a efektní | jako u základní glazury; ruční mytí povrch navíc šetří |
| craquelé | raději ručně, praskliny se mohou zabarvit |
| lustr, zlatý a platinový okraj | ne do mikrovlnné trouby, často jen ruční mytí |
Odkud se na matných talířích berou šedé čáry, se dočtete v článku o šedých stopách od příborů.
Od Pískového matu po Grafit kropenatý: naše glazury na kropenaté kamenině, nanesené ručně máčením.
Prohlédnout kolekceČasté dotazy
Jaké druhy glazur existují?
Glazury se dělí podle teploty výpalu (na pórovinu, kameninu, porcelán), podle povrchu (lesklé, saténové, matné), podle formy (práškové, tekuté) a podle efektu – například seladon, tenmoku, popelová, solná, krystalická a craquelé glazura.
Co je efektní glazura?
Glazura, jejíž složky při výpalu reagují a vytvářejí šmouhy, tečky, krystaly nebo barevné přechody. Každý kus proto vypadá trochu jinak.
Co je seladon?
Průsvitná bledě zelená až modrozelená glazura z Číny, barvená malým množstvím oxidu železa a klasicky vypalovaná redukčně.
Co je tenmoku?
Glazura bohatá na železo v barvě od medově hnědé po černou, která v tenkých místech prosvítá rezavě.
Odkud se berou tečky na kropenaté kamenině?
Z drobných částeček železa nebo manganu v hlíně či glazuře, které se při výpalu protaví glazurou.
Jaký je rozdíl mezi oxidačním a redukčním výpalem?
Při oxidačním výpalu je v peci dost kyslíku, při redukčním málo. Stejné oxidy pak dávají jiné barvy – železo například při oxidaci hnědou, při redukci zeleň seladonu.
Snesou matné glazury myčku?
Dobře vypálené matné glazury na nádobí myčku snesou. Příbory mohou zanechat šedé stopy, které odstraníte pastou z jedlé sody.
Hodí se craquelé glazura na nádobí?
Spíš na dekorace nebo vnější strany. V jemných prasklinách se mohou usazovat nápoje a nečistoty.
Pískový mat, Kobaltová modř, Šalvějová zelená a další: prohlédněte si naše glazury na kropenaté kamenině.
Prohlédnout kolekce
