Raku keramika: jak technika funguje a je raku vhodné na jídlo?

Co je raku keramika?

Raku je technika nízkého výpalu, při které se glazovaná keramika vytáhne z pece rozžhavená a rychle se ochladí. V dnes rozšířené západní podobě se kus potom vloží do hořlavého materiálu a kouř zbarví praskliny v glazuře i všechna neglazovaná místa načerno.

Teplota, tah vzduchu ani kouř nejsou nikdy dvakrát stejné, takže každý raku kus je originál. Má to ale svou cenu: střep zůstává pórovitý a glazuru protkává síť jemných prasklin. Raku je proto hlavně dekorativní a umělecká keramika – vázy, misky, objekty a plastiky.

Raku kusy prodávají většinou přímo jejich autoři – v ateliérech a galeriích, na hrnčířských trzích nebo v online obchodech s rukodělnými výrobky. Protože výsledek výpalu nejde zopakovat, kupujete vždy konkrétní kus, ne model z katalogu.

Odkud raku pochází: z Kjóta do světa

Raku vzniklo ve druhé polovině 16. století v Kjótu. Pro čajového mistra Sen no Rikjú vytvářel výrobce střešních tašek Čódžiró prosté čajové misky tvarované volně v ruce. Pálily se jednotlivě při nízké teplotě a z pece se vytahovaly rozžhavené. Název souvisí s pečetí se znakem „raku“, který znamená radost nebo potěšení; podle tradice ji dílně udělil vojevůdce Tojotomi Hidejoši. Rodina Raku v tradici pokračuje dodnes, už v 16. generaci, a Muzeum Raku v Kjótu má ve sbírce díla všech generací.

Na Západ se technika dostala přes britského keramika Bernarda Leache, který v roce 1911 v Tokiu poprvé zažil raku výpal. Dnešní podobu ale získala v USA: Paul Soldner ji od 60. let popularizoval a zavedl redukci v nádobě s hořlavým materiálem. Co se v Evropě běžně nazývá raku, je právě tato západní varianta. Víc o japonské tradici najdete v článku Japonská keramika.

Raku výpal krok za krokem

Západní raku výpal probíhá takto:

• Kus vznikne z raku hlíny s vysokým podílem šamotu nebo písku, která později vydrží teplotní šok.
• Po vysušení následuje přežah zhruba při 900 °C.
• Na přežahnutý střep se nanesou speciální nízkotavné raku glazury, často s oxidem mědi nebo železa.
• V malé, většinou plynové raku peci se kus za 20 až 60 minut rozpálí zhruba na 900–1000 °C, až se glazura roztaví do lesku.
• Rozžhavený kus se vytáhne dlouhými kleštěmi. Už na vzduchu začne glazura praskat – tak vzniká budoucí krakeláž.
• Kus se vloží do kovového sudu s pilinami, novinami, slámou nebo listím. Materiál vzplane a sud se přikryje víkem.
• Pod víkem oheň spotřebuje kyslík (redukce): uhlík pronikne do prasklin a neglazovaná místa zbarví sytě černě, měďnaté glazury zčervenají nebo získají kovový lesk.
• Zhruba po 5 až 30 minutách se kus vytáhne, často se zchladí ve vodě a po vychladnutí se vodou a houbičkou očistí od sazí.

Krakeláž vzniká proto, že se glazura a střep při rychlém chladnutí smršťují nestejně. Jak hustá bude síť prasklin, ovlivňuje keramik tloušťkou glazury, dobou chladnutí na vzduchu a materiálem v sudu. Výsledek se přesto dá předpovědět jen přibližně.

Varianty raku a jejich efekty

Japonské a západní raku v porovnání

Obě varianty spojuje stejný princip: rozžhavená keramika se vytáhne z pece a velkou roli hraje náhoda. To odpovídá japonské estetice, která si cení stop ohně a ruky – víc o ní v článku Wabi-sabi: umění nedokonalosti.

Raku, nebo krakelovaná glazura na kamenině?

Síť prasklin v glazuře není spolehlivým znakem raku. Krakelované glazury, které vypadají podobně, existují i na vysoko pálené kamenině. Při rozlišování pomohou tyto rozdíly:

Záměrnou krakeláž si nepleťte s vlasovými trhlinkami, které vznikají až při používání, například po teplotním šoku. Jak je rozeznat, vysvětluje článek Proč keramika praská.

Je raku vhodné na jídlo?

Zpravidla ne. Západní raku keramika se považuje za dekorativní a na jídlo ani na pití se nehodí. Důvody:

• Při 900–1000 °C se střep neslinuje a zůstává pórovitý. Tekutiny se do střepu vsakují, takže bez impregnace raku často nedrží ani vodu.
• V záměrně popraskané glazuře se usazují bakterie a zbytky jídla a takový povrch se nedá důkladně vyčistit.
• Nízko pálené glazury s oxidy kovů, jako je měď, jsou chemicky méně stálé a mohou uvolňovat látky, zvlášť do kyselých potravin, jako je ovoce, ocet nebo káva.
• Ve střepu zůstávají saze a zbytky z redukce.
• Teplotní šok při mytí horkou vodou, v myčce nebo v mikrovlnce škodí glazuře i střepu.

Zvláštním případem jsou japonské raku čajové misky: používají se jen příležitostně, výhradně na matchu a po každém použití se pečlivě očistí. Zda se ale konkrétní kus hodí na potraviny, může říct jen výrobce. Nádobí pro styk s potravinami musí v EU dodržet limity pro uvolňování olova a kadmia a řada výrobců ho označuje symbolem skleničky a vidličky. Pokud takové označení chybí, používejte raku jen jako dekoraci. Podrobnosti najdete v článcích Olovo a kadmium v keramice a Symboly na nádobí.

Na každodenní kávu a čaj se hodí hutně vypálená kamenina nebo porcelán. Naše kameninové výrobky procházejí druhým výpalem, který končí při 1250 °C. Při této teplotě se střep slinuje v hutnou kameninu s nasákavostí pod 1 % a glazura se s ním pevně spojí. Glazury máme bezolovnaté a každou novou várku testujeme na zdravotní nezávadnost – stejně u keramických hrnků jako u čajových misek.

Raku na vlastní kůži: kurzy a bezpečnost

K raku výpalu je potřeba plynová raku pec, kovový sud, hořlavý materiál a hodně místa venku – na zahradě v hustší zástavbě to kvůli kouři a jiskrám skoro nejde. Běžná elektrická pec na keramiku není určená k tomu, aby se otevírala při 1000 °C. Kdo si chce raku vyzkoušet, přihlásí se proto většinou na jednodenní nebo víkendový kurz v keramické dílně, ateliéru nebo výtvarné škole. Účastníci obvykle glazují připravené přežahnuté kusy a výpal vede zkušený keramik nebo keramička.

Pro vlastní bezpečnost platí:

• noste žáruvzdorné rukavice a ochranný štít nebo brýle
• oblékněte se do bavlny nebo vlny, ne do syntetiky, a obujte si pevné kožené boty
• držte odstup od budov, suché trávy a živých plotů a mějte po ruce hasicí přístroj a vodu
• nevdechujte kouř – postavte se tak, aby vám ho vítr odnášel od obličeje, a při silném čmoudu použijte respirátor

Jaké pece se na keramiku používají, vysvětluje článek Pec na keramiku; jak s keramikou začít, popisuje článek Keramika pro začátečníky.

Jak o raku pečovat a jak ho vystavit

• Prach odstraňujte měkkým štětcem nebo suchým až mírně vlhkým hadříkem, bez saponátu a bez namáčení.
• Do raku vázy nelijte vodu přímo – použijte vodotěsnou skleněnou vložku.
• Raku nedávejte do myčky, do mikrovlnné trouby ani na přímé slunce; měďnaté lesky se mohou světlem, vzduchem a vlhkostí časem měnit.
• Raku nejlépe vynikne v bočním světle, které zvýrazní krakeláž a povrch.
• Pod kusy na dřevěném nábytku podložte plst – nožka bývá drsná a neglazovaná.

Kdo má rád živý vzhled, ale potřebuje vázu na čerstvé květiny, sáhne po hutně vypálené kamenině se stékající glazurou a kropenatým povrchem, třeba po lahvové váze 25 cm v glazuře Rezavá hnědá nebo Grafit kropenatý. Jaké glazury existují, ukazuje článek Druhy glazur.

Časté dotazy